Mii gohcit

Guovlohálddahusvirgedoaimmahat lea stáhta gohcci eiseváldi. Midjiide gullet sierralágan vuoigatvuođadorvui, vuođđovuoigatvuođaide ja dorvvolaš birrasii laktáseaddji gohcindoaimmat.

Guovlohálddahusvirgedoaimmahat gohcá sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa, árrabajásgeassima ja oahpahusdoaimma, gádjundoaimma, alkohovlla vuovdima ja addaleami, bargoeallima dorvvolašvuođa, birasdearvvasvuođafuolahusa ja máŋggaid ealáhushárjeheaddjiid doaimma. Muhtun fáttáid ja doaibmaguovlluid oasil min gohcin rádjašuvvá dušše guoddalemiid gieđahallamii.

Min gohcima čuozáhagat ja áššehasat leat

  • gielddat ja gielddaovttastumit
  • fitnodagat, servošat ja ámmáthárjeheaddjit, geat fállet min gohcin bálvalusaid
  • bargoaddit.

Gohcin guovllulaččat ja riikaviidosaččat

Váldoáššis juohkehaš guovlohálddahusvirgedoaimmahaga gohcinovddasvástádus guoská dušše dan iežas doaibmaguovllu. Das leat spiehkastagat. Čuovvovaš gohcindoaimmaid dikšu okta guovlohálddahusvirgedoaimmahat buot guovlohálddahusvirgedoaimmahagaid bealis:

  • Ruđabassama  ja terrorismma ruhtadeapmi (Mátta-Suoma guovlohálddahusvirgedoaimmahat) 
  • Pántalonenlágádusat, bearrandoaimmahagat sihke johtilis loatna- ja veardásašloatnaaddit (Mátta-Suoma guovlohálddahusvirgedoaimmahat)
  • Fáŋgadearvvasvuođafuolahus ja bealuštanfámuid dearvvasvuođafuolahus (Davvi-Suoma guovlohálddahusvirgedoaimmahat) 
  • Hávdádandoaibma (Nuorta-Suoma guovlohálddahusvirgedoaimmahat)
  • Gávdnon gálvvuid doaimmahagat (Oarje- ja Sis-Suoma guovlohálddahusvirgedoaimmahat) 
  • Ruoŧagielat čuvgehusdoaibma ja oahpahusdoaibma (Oarje- ja Sis-Suoma guovlohálddahusvirgedoaimmahat)
  • Bargosuodjaleami vástoguovllu doaimmain máŋggat leat biddjon ovtta guovlohálddahusvirgedoaimmahahkii. Dát riikaviidosaš doaimmat leat earret eará nuorra bargiide laktáseaddji lobit, bargoáiggiid spiehkastatlobit ja láddejeaddjilobit. Lassedieđu gávnnat bargosuodjalanhálddahusa neahttasiidduin. Bargosuodjalanhálddahusa neahttasiiddut.

Main dahkkiin min gohcin šaddá? 

  • Máŋggain doaibmasurggiin min áššedovdit ráhkadit gohcinprográmma ja dasa gulli doaibmabidjoplána. Daid ráhkadit ovttasbarggus eará áššidovdiorganisašuvnnaiguin ja eiseválddiiguin. 
  • Gohcinprográmmain mii ávkkástallat dutkandieđuin, stivrejeaddji ministeriijaid rávvagiiguin ja ovdamearkan ráđđehusprográmmain.
  • Plánavuloš gohcima lassin mii dahkat álkit reagerejeaddji gohcima, mii vuolgá johtui min fuomášumis dahje ovdamearkan guoddalusas. Muhtun doaibmasurggiin min gohcin rádjašuvvá dušše guoddalusaid gieđahallamii.
  • Dárkkistangalledeamit leat oassi min gohcimis. Mii dahkat árvvoštallama dárkkistangalledeami dárbbašlašvuođas dáhpáhusa mielde. Dárkkistangalledemiid soahpat ovddalgihtii dahje dahkat ovddalgihtii almmutkeahttá. Mii dahkat maiddái beaktogohcima kampánjjaid, maiddá dávjá váldit ovttasbargoguoibmin eará eiseválddiid dego bolesa, Vearrohálddahusa dahje Valvira.
  • Mii stivret min áššehasaid doaibmat lágaid mielde. Ná mii dahkat ovddalgihtii barggu, mainna eastit suostamiid. Mii lágidit skuvlen- ja stivrendilálašvuođaid, sáddet stivrenreivviid ja addit rávvema min áššehasaide – gielddaide, fitnodagaide, servošiidda, ámmáthárjeheaddjiide ja bargoaddiide. Maiddái lohpehálddahus lea oassi ovddalgihtii dahkkon gohcima.
  • Iežasgohcin lea guovddáš dahkki, go háliidit fállat kvalitehtalaš ja dorvvolaš bálvalusa. Mii stivret min gohcima čuozáhagaid dahkat plánenvuloš iežasgohcima. Ovdamearkka dihte restoráŋŋafitnodatolmmoš galgá dahkat iežasgohcinplána, vai son sáhttá oažžut addalanlobi. Maiddái ovdamearkka dihte sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaid buvttadeaddjiin ja árrabajásgeassima fálliin gáibiduvvo iežasgohcinplána.

Mo gohcinášši ovdána? 

  • Guovlohálddahusvirgedoaimmahagain gohcinášši sáhttá vuolgit johtui iežamet fuomášumis, guoddalusas dahje almmuhusas. Gohcinášši dárkkuha ášši dahje dáhpáhusa, mas mii čielggadit, leago das doibmojuvvon lága vuostá dahje muđuid moaittihahtti vugiin.

  • Go mii gieđahallagoahtit gohcinášši, mii skáhppot eará čielggadusaid, maid atnit dárbbašlažžan, ja sáddet gohcima čuozáhahkii čielggadanbivdaga. Mii sáhttit dahkat maiddái dárkkistangalledeami ja dárbbu mielde sáddet čuozáhahkii lassečielggadanbivdaga.

  • Go mii leat ožžon čielggadusa, mii árvvoštallat, leago gohcima čuozáhaga doaimmas mii nu lága vuostá dahje moaittihahtti, man galggašii divvut. Gohcináššis mii dahkat dábálaččat mearrádusa. Ovdamearkka dihte bargosuodjaleamis gohcinášši čoavddus sáhttá báhcit dušše registreremin dárkkistandieđáhussii.

  • Gohcinášši mearrádusas lea diehtu das, leago áššis gávnnahuvvon mii nu lága vuostá dahje moaittihahtti. Mearrádusas lea maiddái stivren doaimma divvumii. Mearrádus doaibmá ovdagohcimin boahtteáiggi várás. Gohcinášši mearrádussii ollen sáhttá doalvut sullii jagige ášši viidodaga mielde. 

  • Mearrádusas, maid mii addit gohcináššis, sáhttit

    • gávnnahit, ahte gohcima čuozáhaga meannudeapmi lea leamaš lága mielde

    • giddet gohcima čuozáhaga fuomášumi su meannudeapmái nu, ahte dat lea boahtteáiggis lága dahje buori hálddašanvuogi mielde

    • addit cuigehusa boahttevaš doaimma várás

    • mearridit gohcima čuozáhaga dahkat nuppástusaid. Mii addit daid dahkamii mearreáiggi. Mii sáhttit maiddái ásahit uhkádussáhku mearrádusa čuovvumii.

    • Mii sáhttit maiddái dárbbu mielde dahkat rihkusalmmuhusa bolesii.

  • Mearrádusas maid mii addit gohcináššis, eat sáhte

    • gomihit dahje rievdadit eará eiseválddiid dahkan mearrádusaid

    • mearridit buhtadusaid máksinláhkái

    • mearridit gohcima čuozáhaga dahkat mearrádusa dihtolágan sisdoaluin dahje dihto doaimmaid

    • mearridit gohcima čuozáhahkii ráŋggáštusa

    • addit virge- dahje bargogaskavuhtii laktáseaddji mearrádusaid.

Loga lasi sierra fáttáid gohcimis ja guoddalemiin, maid sáhtát dahkat